Co přinesla konference Živá krajina 2025? Klíčovou výzvu pro budoucnost
Tereza Zyklová
27.3.2025
Koncem ledna se v aule České zemědělské univerzity v Praze uskutečnil čtvrtý ročník konference Živá krajina. Její program se tradičně zaměřuje na regenerativní zemědělství, jeho praxi i dopady na život v půdě a biodiverzitu. Letos však navíc přinesl ještě jedno dosud málo diskutované téma – je jím kvalita potravin z regenerativní produkce. V řadách českých i zahraničních expertů a zemědělců, kteří vystoupili v rámci panelových diskusí a odborných přednášek, proto tentokrát nechyběl ani americký vědec Dan Kittredge zkoumající nutriční hodnotu potravin nebo třeba zástupci ze strany velkých odběratelů, jimž na výsledcích podobných studií také záleží.
Čtvrtý ročník konference Živá krajina opět organizoval uhlíkový program Carboneg. Akce se účastnilo téměř 400 lidí v sále a více než 100 on-line, a je tudíž nejvýznamnější událostí svého druhu v Česku.
Zmíněný Dan Kittredge je zakladatelem a výkonným ředitelem neziskové organizace Bionutrient Food Association, jejímž posláním je zvyšovat výživovou kvalitu potravin. Dan je známý jako jeden z předních zastánců „hustoty živin“ (v originále nutrient density) a snaží se poukazovat na souvislosti mezi zdravím půdy, rostlin a lidí. Na konferenci prezentoval svůj dlouholetý výzkum, který prokázal, že půda bohatá na mikroorganismy vede k produkci potravin s vyšším obsahem živin. Ukázal též novou technologii založenou na bázi spektroskopie, jež nám v budoucnu umožní měřit nutriční hodnotu vybraných potravin i mobilními přístroji, tedy klidně rovnou v obchodech či na poli.
Anglický expert Dr. David Purdy se podělil o praktické zkušenosti s půdní regenerací. Zdůraznil, že meziplodiny jsou klíčové pro zlepšení struktury půdy, její schopnosti zadržovat vodu i akumulovat uhlík.
Dan Kittredge z USA představil výzkum, z nějž vyplývá, že plodiny z regenerativního zemědělství jsou nutričně bohatší. Jeho přednáška je již zveřejněna na YouTube kanálu Carboneg!
Své zkušenosti s úspěšným přechodem na regenerativní zemědělství představili i čeští farmáři, kteří se zúčastnili panelové diskuse moderované Romanou Kremláčkovou z Carbonegu.
„Když jsme se o regenerativní hospodaření začali více zajímat, s pokorou jsme přijali, že jsme dosud dělali řadu věcí špatně,“ líčil pan Vladimír Gut z rodinné Farmy Gut své začátky. Právě toto uvědomění je podle něj nejtěžší, ale klíčový krok. Bez něj podle pana Guta vyjít ze zajetých kolejí a začít dělat věci jinak nelze.
„Dřív jsme vždycky měli radost, jak jsme měli na poli čisto, precizní řádky, vše srovnané… Dnes nás těší, že na nás zírají krávy ze vzrostlého houští meziplodin, z pole trčí téčka pro dravce a ten pohled i pocit je úplně jiný,“ přitakal mu Jan Basař (Farma Basařovi), a krásně tak ilustroval, že změna - třeba i toho, co vnímáme jako krásné a úspěšné - je opravdu v hlavě.
Při diskuzi si zemědělci na regenerativním hospodaření chválili třeba minimum splavené ornice při povodních. Poukázali však i na některé problémy, s nimiž se individuálně potýkají, jako například invaze plevelů, slimáků a hrabošů.
Co má růst na našich polích? Téma neobvyklých, zapomenutých a suchu odolných plodin otevřel Martin Smetana z projektu Živá půda nadace Partnerství. O českém čiroku, amarantu, gdoulích, vigně, cizrně nebo třeba hrachoru si pak jeho kolegyně Zuzana Benešová povídala v dalším z panelů. O své zkušenosti se podělil Rostislav Mátl (DVP Agro, Spolek pro regenerativní zemědělství), František Jenček (Fabio Product) a šéfkuchař restaurace Alma Prague pan Petr Židek, jenž doplnil postoj dnešní gastronomie na neotřelé suroviny.
Tak, jak to má být: zemědělci úzce spolupracují s odběrateli. O jaké „climate-smart“ plodiny má zájem moderní gastronomie popsal oceňovaný šéfkuchař Petr Židek. Vynalézaví zemědělci jako Rostislav Mátl (druhý zleva) nebo František Jenček (třetí zleva) jsou schopni je dodávat v regenerativní kvalitě. Zajímavou diskuzi vedla Zuzana Benešová z projektu Živá půda (vlevo).
Uhlíkový program Carboneg konferenci Živá krajina pořádá již čtvrtým rokem, k tomu navíc v loňském roce přidal i sérii polních dní. Nejzásadnější je však jeho finanční podpora zemědělců, jež jim náleží za uhlík uložený do půdy skrze regenerativní postupy. Podporu „regenerativcům“ v Česku i na Slovensku přináší též program EIT Food - Scale Up Regenerative Agriculture. Jeho průběžné výsledky na konferenci představili Ing. Lubomír Marhavý a Ing. Tomáš Baran. Oba fungují jako poradci pro regenerativní hospodaření a vybraným zemědělcům z řad pastevců i rostlinářů, kteří v uplynulých 3 letech vstoupili do programu, pravidelně podávají pomocnou ruku skrze osobní konzultace.
V průběhu konferenčního dne byla dále řeč i o možnostech financování projektů spojených s regenerativním zemědělstvím prostřednictvím tzv. zelených úvěrů. Ty jsou určené k podpoře udržitelného hospodaření, což může farmářům pomoci s přechodem na šetrnější zemědělské metody. Eva Chvalkovská z Komerční banky popsala, že pro získání tohoto výhodnějšího financování jsou důležité nejen finanční ukazatele klienta, ale i jeho výsledky v oblasti biodiverzity, nakládání s vodou, odpady nebo racionální používání pesticidů a hnojiv.
A nechyběli ani odběratelé, kteří potvrdili zájem o regenerativní produkci - obzvlášť s ohledem na její vyšší výživovou kvalitu.
„Zemědělská půda v současnosti po celém světě zažívá krizi biodiverzity,“ upozornil půdní biolog a prezidentský poradce pro životní prostředí Ladislav Miko. V Evropě je situace alarmující. Degradováno je zde 60–70 % zemědělské půdy. Zvrátit tento trend může podle odborníků jenom přesné dávkovaní živin do půdy a fokus na živou hmotu. Jak na konferenci několikrát zaznělo: Je třeba (přirozeným způsobem) nakrmit půdu, ona pak nakrmí vás.
Řešení obnovy zemědělského ekosystému by měl přinést i nově schválený Zákon o obnově přírody a v procesu diskuze je též návrh Směrnice o monitoringu a ochraně půd, který má zajistit detailní znalost o tom, co se v půdě děje. Cílem je se do roku 2050 přiblížit parametrům zdravé půdy, ne jich závazně dosáhnout. V kontextu systémových změn je přiřazení zásadního významu obsahu organické hmoty i renaturalizačních a regenerativních postupů dobrým znamením.
Poněkud nespecifické a vágní znění chystaných novel však reflektuje nová výzva směřovaná k Ministerstvu zemědělství ČR, jež v rámci konference Živá krajina vznikla. Požaduje změnu zemědělské dotační politiky, která by měla být administrativně jednodušší a zároveň motivující farmáře ke zvyšování biodiverzity v půdě i nad ní.
Nová pravidla by měla podporovat ekologické služby zemědělství a postihovat praxi se zjevně negativními dopady. Signatáři proto zdůrazňují, že regenerativní zemědělství není hrozbou pro ekologické hospodaření, ale příležitostí, jak ještě více ozdravit půdu, zlepšit její schopnost zadržovat vodu a ukládat uhlík.
Výzva zároveň požaduje doplnění regenerativního zemědělství do Strategie Ministerstva zemědělství ČR 2030+, kde je zatím zmiňováno pouze okrajově. Organizátoři deklarovali, že v horizontu několika měsíců připraví konkrétní návrhy změn a předloží je k odborné diskusi.
Půdní biolog Ladislav Miko (vlevo) a zakladatel Carbonegu Václav Kurel (vpravo) odstartovali sběr podpisů pod výzvu pro budoucnost české zemědělské politiky. Jejím cílem je přispět k ozdravení půdy, úbytku byrokracie a podpoře udržitelnějšího způsobu hospodaření.
Konference Živá krajina 2025 letos opět přinesla nejen mnoho odborných poznatků a prostor pro sdílení zkušeností, ale i konkrétní akci, která může změnit budoucnost české zemědělské politiky. Pokud podporujete regenerativní zemědělství a souhlasíte s výzvou k proměně dotační politiky, můžete se k ní připojit svým podpisem i dodatečně. Kompletní znění výzvy i více informací naleznete na webu: www.konference-zivakrajina.cz/vyzva
Nestihli jste se konference zúčastnit nebo si chcete některou z přednášek či diskusí připomenout? Během celého roku budou části nabitého programu postupně zveřejňovány na YouTube kanálu Carboneg. Vzdělávejte se, sledujte trendy a zkoumejte nejnovější poznatky v oblasti regenerativního zemědělství! Přidejte se k více než tisícovce odběratelů kanálu Carboneg, ať vám žádný ze záznamů neuteče. První přednáška (konkrétně od Dana Kittredge) je již zveřejněna!
